Deaf Forever je náš měsíční metalový sloupek, kde hodnotíme to nejlepší v doom, black, speed a všech dalších metalových typech pod sluncem.
Idle Hands z Portlandu jsou důkazem základní pravdy: V jakékoli skupině metalových kluků jsou alespoň dva z nich připravení tancovat/vyšilovat/nešikovně headbangovat na Sisters of Mercy. Jejich debut Mana je skvělým spojením goth a NWOBHM, které je stejně chytlavé jako pochmurné. Zpěvák a kytarista Gabriel Franco je kombinací nejlepšího Eldritch a nejlepšího Danziga, který může znít sexy, citlivě a tvrdě, často alespoň dva z těchto způsobů současně. Otevírací skladba „Nightfall“ všechny tyto módy předvádí, tvrdě rockuje a svůdně se kývá, melodie se střetává s chlácholením a dvojitou basou. V „Give Me to the Night“ se veze s rychlostí kapely, s každým veršem roste jeho hněv a vzrušení. Idle Hands vědí, že velkou součástí NWOBHM bylo to, že mít skvělý singl je zásadní — NWOBHM byla více orientována na singly než mnohé metalové žánry — a i když zde nejsou žádné skutečné singly (Spotify „singles“ se nepočítají, promiňte), Mana má chytlavé pecky pro dny. „Jackie“ je pořádný ztracený milenec rockový, ultimátní skladba, když jste napůl hesher a napůl sadboi. Jak se kytary rozjíždějí, vaše srdce se stává citlivějším, a možná i hloupějším. „A Single Solemn Rose“ by mohla být nejvíc hymnická z celé skupiny, a věřte mi, že stále je zde konkurence. Zřídka uslyšíte metalovou píseň, kde čistá kytara je hnací silou, a přitom melodie je stejně jásavá a smutná. Je to podivně připomínající piano Lifelover, kde se zdobení stává hlavním motorem skladby. „Rose“ je dokonalým spojením s „Dragon, Why Do You Cry,“ protože zpívat o osamělých růžích je goth jako hrom, zpívat o dracích je naprosto metal, a zpívat o růžích A dracích? Příliš horké právě teď. Doufejme, že v prosinci bude více metalového publika ochotného podpořit tak skvělou desku.
Tohle je Darkthrone, milí. Co víc potřebuji říct? Hlasujte pro Fenriz. (Promo jsem dostal až den před vydáním, ale i tak. To je pecka.)
Kluk z Texasu přichází s další těžkostí, tentokrát od austinského tria Glassing na jejich druhém albu Spotted Horse. Je to alternativní pohled na underground 2000, kde se děti, které vyrostly na Converge a Botch, dostaly k post-rocku a doom metalu, což vedlo k vzniku post-metalu, přičemž hardcore vliv zde nezmizel. „When You Stare“ a „Sleeper“ mají všechny vzletné výšky, které byste očekávali od Pelican nebo Isis, a „Lobe“ přichází a hází to do zavlhčeného basementu na přelomu století v Massachusetts. Kytarista Cory Brim exploduje chaotickými, tenkými liniemi, které jsou však zahaleny v mlze někam mezi black metal a ambient. „Bronze“ je místo, kde se nejvíce zamotává, a chaos se ve fogu stává ještě krásnějším. Horse se necítí tajemně, jen slabě osvětleně, což je správnou atmosférou. Je tu prostor a blízký kontakt, a ať už se vznášíte nebo jste stísněni, rychle se to mění. Glassing se cítí jako sesterská kapela brooklynského Sannhet, dalšího tria s živější interpretací post-metalových zvuků. Velkou částí toho je bubeník Jason Camacho, který dodává správnou perkusivní energii pro Brimovy zahalené hardcore linie. Kdyby Glassing vydali Horse v průběhu vrcholu Hydra Head na přelomu 2000, skvěle by se hodili, což je jeden z nejvyšších komplimentů, které mohu desce udělit.
Kromě výše zmíněného Glassing jsem za poslední pár let nahrál hodně digitálního inkoustu na texaský metal a hardcore. Proto mám potěšení představit vám houstonské Skourge s jejich nejnovějším EP Condemned. Skourge zní, jako by Tom G. Warrior (kdysi obyvatel Texasu!) nosil pouze tepláky: všechny skvělé groove, žádné zbytečnosti. Nyní nemusíte vybírat mezi praktikovaní svých zaklínadel a tím, abyste byli pořádně osvalení. „Holy War“ je „Dethroned Emperor“ na přísné dietě Cro-Mags, bere skvělou Frostovu riffu ze stínu a utužuje ji pro pit. V klasickém texaském stylu přidává také hromadu dive bomb a whammy bar podivností k NYHC. Titulní skladba je také trochu poctou Suicidal Tendencies, zejména čistému kytarovému tónu na začátku a streetwise thrash, který následuje. Skourge ví, že spojení hardcore a metalu je prakticky vrcholem hudby, a uchvacují to různými směry. Condemned by měl být předzvěstí více toho, co přijde, a pokud se full-length dostane na trh před koncem roku, víte, že Texas zůstane u vedení hry.
‘Condemned’ najdete na Bandcamp zde.
Andy O’Connor heads SPIN’s monthly metal column, Blast Rites, and also has bylines in Pitchfork, Vice, Decibel, Texas Monthly and Bandcamp Daily, among others. He lives in Austin, Texas.
Exkluzivní 15% sleva pro učitele, studenty, členy armády, zdravotníky a záchranáře - Získejte ověření!