Dave Van Ronk byl zmaten názvem tohoto alba. Nemyslel na sebe jako na folkového zpěváka a měl smíšené pocity ohledně toho, co ironicky nazýval ‚Velkým folkovým strachem‘ šedesátých let. A přesto byl ústřední postavou na této scéně a toto album hrálo klíčovou roli při utváření nového pocitu toho, co to znamená být folkovým hudebníkem. Generace kytaristů ho brala za vzor a zdokonalovala své dovednosti na jeho aranžmá ‚Come Back Baby‘ a ‚Cocaine Blues‘, a jeho mistrovské přepracování starších tradic z něj udělalo definující hlas folkového-bluesového revivalu, ukazující, že mladý, městský performer může přetvářet písně z venkovských zdrojů na moderní, osobní prohlášení, která byla stejně drsná a upřímná jako cokoli z kopců nebo prérií.