Naritá navěky: Červnové recenze metalové hudby

The Lord Weird Slough Feg: New Organon (Cruz Del Sur)

Jako vůdce The Lord Weird Slough Feg, Mike Scalzi je anachronista, antagonista a aktivista. Od začátku se záměrně drží out of fashion, zakládal NWOBHM kapelu na konci vrcholu thrash metalové éry v roce 1990, a pokud jde o metal, může být trochu ječný, to abych řekl to nejmenší. Jeho oddanost mu ale nikdo nemůže upřít a nikdo si neudržel plamen klasického heavy metalu jako Slough Feg. New Organon, jejich desátá deska, je syrovější než většina jejich předchozích alb, což znamená, že se dostává přímo k tomu, co činí Slough Feg Slough Feg rychleji. Scalzi zanechává eseji; jako skladatel a performer, přichází a odchází s bouřkou, a jaká to bouře je. Více odhloubený, jeho trademarkové galopy, vycizelované a zbraňové Maiden v nejlepším, skutečně oživují v „Being and Nothingness“ a titulní skladbě. V písních jako „Headhunter“ a „The Apology“ je sráží do doomového stavu, aniž by se příliš zdržoval, zvolil totiž nápaditou obléhací taktiku. A když se mluví o dvojitých kytarových melodiích, tam se skutečně s Angellem Tringaliem moc nepářou. „Headhunter“ a „The Cynic“ jsou vaším Gorham-Robertson lístkem na rok 2019 a Slough Feg jsou ohromně nadšení, když přichází na ten dodávku. Scalzi je obhájcem víry a Organon také zabývá troškou alternativní historie, s „Sword of Machiavelli“, která si představuje, co by bylo, kdyby skončil ve Wichitě a jamoval se duší jménem Mark Shelton. Manilla Road, hoši, to je dobrá cesta. To všechno dokazuje, že ve střední věkové zvuku existuje stále hodně možností. (Pokud hledáte jít hlouběji do jednoho z nejlepších opomíjených metalových kapel Ameriky, prozkoumejte Hardworlder, který obsahuje šílené dvojité kytarové melodie „Tiger, Tiger“, nebo Traveller, nejvíce badass metalovou desku inspirovanou niche RPG.)

Ripped to Shreds: 魔經 - Demon Scriptures (Pulverised)

Jedině snadno můžeme říci, že jsme uprostřed druhé americké doby mrtvého metalu (jak Amerika chátrá, death metal sílí a já bych to nezměnil), a jedno jméno, které by mělo být na vrcholu, ale není ještě docela, je Ripped to Shreds ze San Jose. Jediný člen Andrew Lee je oddaný HM-2 jako spousta nováčků DM, ale bere jiný směr než většina, nezvolí se pro přímé uctívání Entombed/Dismember, nebo pro plně hardcorovou cestu. Lee se více zajímá o rozvoj svého vlastního hlasu jako skladatele, bere liberálně z klasických vlivů death metalu, ale nikdy svou identitu do nich nezapojuje. V loňském roce vyšel s úctyhodným debutem 埋葬 (čínsky „pohřbít“) a nové EP Ripped to Shreds 魔經 - Demon Scriptures také splňuje jeho standard. Lee je hbité, když to potřebuje, a zuřící buldozer, když to nepotřebuje, a ví, jak udržet ten rovnováhu. „喪家 (In Mourning)“ a „株九族 (Nine Familial Exterminations)“ se pohybují na hranici mezi melodickým death metalem a robustním OSDM, důkazem, že nemusíte obětovat melodii nebo vkus pro neomezený hněv. A Lee umí být i nevrlý, což dokazuje 45-sekundový „江湖郎中 (Pseudoelixir).“ Závěrečná skladba „日月神教第一節 (Sun Moon Holy Cult Part 1)“ čerpá z inspirace, kterou nyní málo vídáme: Edge of Sanity, bere melodické hrany, dělá je trochu proggier a končí ohromným dělostřeleckým útokem. Jedna z nejvýznamnějších death metalových kapel v poslední době, nenechte si to ujít.

Fuming Mouth: The Grand Descent (Triple B)

Na druhém konci spektra HM-2 máme The Grand Descent, debutové album od masakru Fuming Mouth v Massachusetts. Pokud jde o křižovatku hardcoru a death metalu, pokud zvedáte činky k Hatebreed a potom jste vyfouknuti a vyhozeni k Obituary, tohle je vaše věc. Je tam spousta toho zubního kytarového zvuku s mnoha pastmi crowd-killer. Mělo by tedy překvapit, že se jedná o další vítěze Kurta Ballou, opět vytvářejícího to silné, přežhavené HM-2 kouzlo. Mělo by být na desce varování, že byste neměli poslouchat „Fatalism“, pokud máte nějaké přestupky. Pacifismus přestává existovat, jakmile se začne rozpadat, v jeho úchopu buď krvavý, nebo ne tak krvavý. Je to tak kruté. Zapomeňte na snahu najít vnitřní klid během „Visions of Purgatory“: našli způsob, jak udělat gangové vokály démonické. Je to, jako by NYHC vytvořili skuteční ďáblové, hlasy se navrstvující v nočním prokletí. Další klenot pro krvavou 2019 chalici death metalu.