Moses Sumney se už nějakou dobu cítí jako bouře, která se chystá na příchod. I když Aromanticism je jeho debutovým dlouhohrajícím albem, očekávající šepoty se vznášejí pod povrchem už asi čtyři roky, od doby, co se objevily jeho první singly na Soundcloudu. I ve svých 26 letech, bez jediné alba a dokonce ani s Wikipedií, sdílel pódium s takovými jmény jako St. Vincent, Erykah Badu, Karen O., Dirty Projectors a Sufjan Stevens. Přijde na to—ten chlapík dokonce sdílel na (Instagramu Solange) vtipnou selfie s kytarou a diskusí o marihuaně na hitu Niny Simone „Where Can I Go Without You“.[https://www.instagram.com/p/BS4Qv0khY_e/?taken-at=326563] Dává to smysl—kdokoli, kdo poslouchal Sumneyho, ví, že opravdu stačí jediná píseň, aby tě hluboce vtáhla. S minimální produkcí, jeho vzácný hlasový talent, umělecká vize a hudební invenci dělají z Aromanticism jedno z nejočekávanějších alb letošního roku.
nAle i přes veškerý humbuk kolem Sumneyho zůstává něco neuchopitelného. Poslední tři roky strávil cestováním a psaním této desky, zatímco někteří na jeho další krok čekají s napětím, pro jiné se dostal pod radarem. Pokud spadáš do druhé kategorie — nebo si možná jen chceš zavzpomínat na staré oblíbené — tady je crash course v vrcholných chvílích Sumneyho kariéry, které ho dostaly na mapu před Aromanticism, abyss dostal náladu, než tvá deska dorazí. Pokusil bych se tě přesvědčit, abys ses ponořil, ale stačí jednou zmáčknout play a spadneš do králičí nory Moseho Sumneyho a stal se fanouškem na celý život.
Ačkoli se liší od složitých, opakujících se vrstevnatých harmonií, které tvoří jeho pozdější tvorbu, jeho první singl „Paběrkování ve tmě“, vydaný před 4 lety, sdílí stejnou intimní přitažlivost všech Sumneyových písní. Je to nevinná jednoduchost: jen toulavá melodie, Sumneyho okouzlující vokály nad lehkými, jazzy akordy na kytaru. Stále je to Moses Sumney, s veškerou jeho třídní výbavou, ale ve verzi bez přikrášlení, která posloužila jako dobrý vstupní bod pro Sumneyho i dobré místo pro začínající posluchače.
Pro nedostatek lepších slov, Sumneyho první EP bylo pro mnoho lidí svatým sakra momentem. Existují dobré debutové EP, a pak jsou debutové EP, která vás zastaví na místě a zamyslíte se, kde tento umělec bude za 10 let. Zde a v každé následné práci se jak jeho skládání písní, tak jeho surový vokální talent cítí jako jedinečný. Je to magické, je to krásné. Pokud si myslíte, že to zní přehnaně, není. Poslechněte si „Plastic“ a řekněte mi, že se mýlím. Ne tak smyčkové nebo vrstvené jako to, co následovalo, je to dokonalý pohled na Sumneyovy základní schopnosti předtím, než vzal své zvuky do nových výšin.
Sumneyho hlas je tak jedinečný a ohromující, že se skoro zdá, jako by to byl trik – přikrášlený kouzlem produkce. Což je důvod, proč je ještě více ohromující vidět ho naživo. Jeho vystoupení bylo snadno nejlepším setem, který jsem viděl na Eaux Claires v roce 2016. Vážně, když vystupuje, vyzařuje světlo a stojí za to si ho prohlédnout osobně. Ale dokud se nedostanete na živé vystoupení, tento živý výkon „Plastic“ od Sofar NYC je tak nádherný, jak to jen jde. Jsem také přesvědčen, že jeho výkon „Man on the Moon“ – zalitý světlem a obklopený bujnou vegetací – pro Issue Magazine je první věc, kterou vidíte, když dorazíte k branám nebe.
„Jak mohu usmířit semeno,
dvakrát zasazené, ale nikdy v sobě neukázané? …Nechám otázku
schovanou v mém amen:
Budou vždycky zlomený?“
Seeds/Pleas, jeho vydání s dvěma písněmi z roku 2015, působí jako nezbytný předchůdce Aromanticism. Je to vyjednávání, nejistota a otázky, které přicházejí před přijetím hlubokého zkoumání. Písně jsou lehké jako dech, je téměř zneklidňující, jak uklidňující působí. Sumneyho lyrická úzkost z nedostatků lásky a romantiky a jejího vlivu na jeho smysl pro sebe sama prosakuje a představuje témata dále prozkoumávaná na jeho posledním albu.
Tento cover je detailní pohled na jeho divokou schopnost perfektně budovat a uvolňovat napětí, i v živém a improvizovaném prostředí. Jeho přirozená intuice vůči druhu bohaté vokální krajiny, kterou to se stane, je to, co se projevuje do mistrovství v jeho psaní a na jeho nahrávkách. Je to až mrazivé a jeho vokální rozsah je skutečně neuvěřitelný.
Pro pocit toho, jaký druh talentu Sumney přináší, a co tato kumulativní talent dokáže, toto video Solange, Dev Hynes, King a Sumneyho zkoušení na jejich vystoupení na FYF hudebním festivalu 2015. Solange dokonce nazvala zkoušku „zvláštní moment solidarity a hrdosti, při oslavě naší černé identity.“
Pro umělce, který zjevně strávil hodně času ve své vlastní hlavě, Sumney se vyhýbá tomu, aby byl sebestředný, jak by název Lamentations mohl naznačovat. Používající přesnou poezii a přemýšlení, Lamentations vyzařuje lidskost. „Worth It“ je píseň, kterou chcete slyšet na kolenou, a její video je věrným obrazem Sumneyho intimity, která mluví k něčemu většímu. Očividně mistr looping a efekty na tomto albu, ale drží pevně svůj podpisový kontrast mezi hudební složitostí a jednoduchostí, Sumney se stává průkopníkem v oblasti elektro-soulové hudby na Lamentations.
Amileah Sutliff je spisovatelka, editorka a kreativní producentka se sídlem v New Yorku a editorka knihy Nejlepší prodejny desek ve Spojených státech.
Exclusive 15% Off for Teachers, Students, Military members, Healthcare professionals & First Responders - Get Verified!