Jak možná víte, vedlo se mnoho debat o tom, proč je lidstvo na Zemi vůbec. Ukázalo se, že je to dost citlivé a nejasné téma. A také jsme strávili hodně času tím, abychom pochopili, co to znamená být tím, kým jsme, nebo čím jsme, po cestě. Jsme tak nějak posedlí celou řadou otázek, které vyplývají z naší schopnosti jak nahlížet do vesmíru, tak i dovnitř. Fascinují nás, a ukazuje se, že v mnoha ohledech Tennyson byl na omylu. Je to vlastně naše, abychom přemýšleli, proč, konali a umírali. Což je hlavní důvod, proč je tento album Glass Animals pro vás nejen k poslechu, ale i k strávení, tak zásadní. Jde po, a zachycuje, opravdu absurdní věc o našich životech, což je, že očekáváme, že budou něčím jiným než opravdu absurdní. Že si myslíme, že někdy dorazíme k něčemu silnějšímu než jsme sami. Že, s ohledem na to, jak se otáčíme na starodávné bezmocné skalě, doufáme, že najdeme jakýsi smysl dlouhodobé stability. A zatímco toto album vypráví na cestě tolik příběhů, některé z nich humorné, některé srdcervoucí, pokaždé, když se dostanete na konec, nemůžete si pomoci, ale cítíte, že také vyprávělo kousek vašeho vlastního příběhu. Protože to udělalo. Udělalo to, co dělá veškeré velké umění. Šlo dál a, nevědomky, vás seznámilo s vámi samými.
Uskutečnili jsme show s Glass Animals spolu s našimi přáteli na Tumblr IRL. Bylo to naprosto úžasné...