VMP rozhovor s Torres

obrázek přes Paper Mag

„Je to taková úleva, teď když je to venku. Protože teď můžu přestat o tom mluvit a přestat to vychvalovat,“ řekla mi Mackenzie Scott, známá světu jako Torres, o svém novém albu Sprinter, album které byste měli nyní znát, protože je to náš výběr měsíce na květen. „Teď to může začít mluvit samo za sebe.“

Po rozhovoru s námi, samozřejmě. Nedávno jsme mluvili se Scottem po telefonu během přestávky na její nedávno zahájené turné za Sprinterem. Dotkli jsme se mnoha témat, od její doby jako hlavní zaměření na psaní písní na Belmont University, přes to, jak ji začali přirovnávat k PJ Harvey, ačkoli ji začala poslouchat teprve před rokem, až po to, jak nikdo nedokáže definovat, co „indie“ vlastně znamená.

Vinyl Me, Please: Pojďme se pustit do tvorby Sprintera. Vyšlo to docela rychle po tvém debutovém albu (které vyšlo v roce 2013). Jak dlouho po Torres jsi začala psát tohle?

Mackenzie Scott: Myslím, že se mi to zdálo jako dlouhá doba, ale možná to tak dlouhá doba nebyla, od debutového alba. Myslím, že jsem začala psát nové asi rok po vydání toho prvního. Začala jsem psát v lednu minulého roku a strávila jsem asi osm měsíců každodenním psaním a dokončila jsem psaní předtím, než jsem to nahrávala.

VMP: Psala jsi každý den: Bylo to jako práci od 9 do 5, kdy jsi měla pocit, že musíš pracovat na tomto albu, nebo jsi to nechávala přijít pomaleji?

MS: Opravdu jsem se snažila soustředit se a psát v hodinách denní práce. Protože jsem opravdu špatná v sebeuložené struktuře. Takže jsem to potřebovala pro sebe, abych to dokončila.

VMP: Jela jsi kvůli tomu nahrávat do Anglie. Co jsi získala tím, že jsi nahrávala v Anglii, oproti náhrávání v Brooklynu nebo jinde tady?

MS: Opravdu to byla otázka pohodlí a financí. Producent, se kterým jsem chtěla pracovat, Rob Ellis, byl v Dorsetu. Buď bych ho musela přivézt do států, nebo já letět tam a nahrávat na jeho místě. Nakonec jsme se rozhodli pro to.

Myslím, že největší přínos z toho byl, že jsem se dostala z mého malého bubliny a neměla jsem tam mnoho rozptýlení, protože jsem tam nikoho neznala a neměla jsem co dělat nebo se na něco soustředit, kromě nahrávání alba. Takže to nakonec byla dobrá volba z tohoto důvodu.

VMP: Vím, že jsi v minulých rozhovorech mluvila o tom, že po vydání tvého prvního alba tě hodně srovnávali s PJ Harvey, a předtím jsi ji moc neposlouchala…

MS: Vůbec jsem ji tehdy neposlouchala.

VMP: Takže, bylo pro tebe práce s lidmi, kteří pracovali s ní, způsobem, jakým říct: „No dobře, vy mě srovnáváte s PJ Harvey, já jdu nahrávat s jejími lidmi.“

MS: (Smích). Ty dvě věci byly vzájemně nezávislé. Bylo by to badass vybrat si Roba kvůli tomu důvodu, ale já s ním chtěla pracovat. Neslyšela jsem jeho práci s PJ Harvey, předtím než jsem ho požádala, aby se mnou pracoval.

Mám na mysli, to jedno album PJ Harvey, které opravdu miluji, Dry, jsem neslyšela, dokud jsme už byli v Anglii a nahrávali. A to bylo jen proto, že jsem chtěla poslouchat, co Rob poslouchal v minulosti, jako zábavné cvičení.

Je to legrační, poslal mi zprávu a řekl: „Hej Mack, jak moc jsi unavená z těch srovnání s PJ Harvey?“ A já jsem řekla, že je to docela únavné, abych byla upřímná. A on odpověděl: „Víš, Polly Harvey měla to samé na začátku své kariéry s Patti Smith. To přejde, neboj se.“

VMP: Jak divné je to pro tebe – nevím, kolik svého tisku čteš – mít umělce, kterého jsi nikdy neposlouchala, jako jediného umělce, s kterým tě každý srovnává?

MS: (Smích). Já nevím, co si o tom myslet, člověče. Nemůžu ti říct. Pokud to lidé slyší, dobře. Ale já jsem se snažila vytvořit jedinečné album a osobně v něm PJ Harvey neslyším.

VMP: Já osobně také neslyším to srovnání s PJ Harvey a mám pocit, že je to proto, že jste dvě ženy, které dělají osobní a hluboká alba…

MS: A hrají na kytaru (smích).

VMP: Vždycky jsem přemýšlel, jaké to musí být. Být řečena, že zníš jako někdo, koho jsi nikdy neslyšela.

MS: Je to opravdu bizarní. Opravdu je. Snažila jsem se tomu vyhnout. Ale opravdu je to všude.

VMP: A úmyslně jsi čekala, abys ji poslouchala? To musí vyvolat divnou reakci na její hudbu.

MS: Měla jsem divnou dobu, kdy jsem úmyslně nezkontrolovala její hudbu alespoň dobrý rok (smích). Protože jsem ji nechtěla slyšet. Byla jsem super naštvaná. Teď jsem velký fanoušek. Miluji rané nahrávky, které jsem slyšela. Myslím, že jsou opravdu brilantní. Ale byla tam určitá čekací doba, kdy jsem to nechtěla zkontrolovat až donedávna.

VMP: Torres byla vydána sama, a myslím, že tě překvapilo, že ji pickingli Pitchfork. Jaké to je teď, když jsi velkým rozhovorem? Mám pocit, že teď je vyšší povědomí o tobě předtím, než vyšlo.

MS: Určitě to byl posun. Vše je samozřejmě opravdu skvělé, jsem za to vše opravdu vděčná, ale zdá se to jako přirozená trajektorie. Nezdá se, že by se věci rozjely přes noc. Naučila jsem se na to připravovat posledních pár let. Vše je opravdu skvělé, ale vše je relativní, víš?

VMP: Jasně, rozumím. Na Belmont University jsi vystudovala psaní písní předtím, než jsi vydala Torres. Jaký vypadá ten program? Myslím, že by lidé byli překvapení, že je možné v tom oboru studovat, víš?

MS: Řekla bych, že je to mnohem víc všestranný program, než bys myslel. Belmont je známý pro svůj program hudebního byznysu, a právem. Kromě lekcí psaní písní, hlavní obor zahrnuje teorii, dějiny hudby, autorské právo, různá právní témata. Není to jen psaní písní. Je to mnohem víc, než bys myslel.

Ve skutečnosti jsem měla několik let na vybudování toho základu předtím, než jsem se sama pokusila proniknout do tohoto průmyslu. To mě připravilo na hodně věcí, s právními a obchodními věcmi. Nemyslím si, že se dá naučit psát písně, ale určitě mě to hodně naučilo o pracovní etice.

Neměla jsem žádné velkolepé nápady, když jsem začínala jako hudebník, protože jsem absolvovala ty obchodní třídy (smích). Věděla jsem, co očekávat a co je realita.

obrázek přes Convozine

VMP: Byly tam třídy jako „Texty Boba Dylana“?

MS: Samozřejmě tam byly tyto specializované třídy. Jsem měla možnost absolvovat jednu třídu, která byla jen hodinou historie Beatles. Naše domácí úkoly byly poslouchat všechny desky Beatles a číst jejich biografii a diskutovat o jejich písních. Ale to nebyla většina.

VMP: To zní skvěle. Chtěl jsem s tebou mluvit o něčem, co jsi tweetovala před časem o nemožnosti definovat „indie“. Jako někdo, kdo je klasifikován jako „indie umělec,“ můžeš se pokusit to pro mě definovat?

MS: Oh bože, to neudělám. (smích). Myslím, že je to opravdu odporné slovo.

VMP: OK, proč si myslíš, že je to odporné slovo?

MS: Myslím, že to nic neznamená. Nic to neříká, když to lidé používají jako popis. Řekla jsem slovo „hipster“ ve stejném dechu, protože možná ta slova byla na určitém bodě přesná, ale v tomto bodě je to opravdu otázka. Co pro tebe znamená „indie“? Nemyslím si, že by na to byla odpověď. Pokud nazveš Imagine Dragons „indie“ a pak také nazveš Lauru Marling „indie“, co to pro tebe vůbec znamená, když obě ty věci nazýváš indie?

Je to jen široký pojem. Kéž by lidé byli výmluvnější. Jsem obecně naštvaná na lidi, kteří nemohou rozšířit svou slovní zásobu. (smích).

VMP: Myslím, že když začneš používat „indie“ k popisu věcí jako kavárna, jako kavárna je nyní „indie“, pak „indie“ neznamená pro hudbu vůbec nic, víš?

MS: Jo. Nejsem podrážděná mnoha slovy, ale tím „indie.“ To mě rozzlobí.

VMP: Zdá se, že to je další slovo, o kterém se každý bude hádat, co znamená teď, a co znamenalo dříve, stejně jako „hipster“ před několika lety.

MS: Pokud se to ještě nestalo, American Apparel a Urban Outfitters jsou pravděpodobně blízko tomu, aby „Indie“ lepili na trička. Co to sakra má znamenat? (smích).

Používej svá slova. Používej své popisné termíny. Je to prostě odporné.

VMP: (smích). Souhlasím. Mimochodem, přemýšlela jsem, když jsi jako PJ Harvey, kterou pravděpodobně dost často dostáváš v rozhovorech, kolikrát si myslíš, že tě někdo ptal, „Proč je tvé vystupovací jméno Torres?“

MS: (smích). To je opravdu vtipné. Myslím, že ty informace jsou tam venku, pokud je lidi chtějí najít.

VMP: Prohlížel jsem si několik tvých starých rozhovorů a opravdu, muselo být deset nebo jedenáct v řadě, které se ptaly na to. Na určitém bodě můžeš ty informace najít na Googlu.

MS: Člověče, nevím. Myslím, že kapely nemají takové otázky. Ale myslím, že je to proto, že jsem si vybrala přezdívku, místo abych vystupovala pod svým vlastním jménem. Řeknu to stejné, co říká National: „Opravdu to nic neznamená.“

Dostala jsem ji od svého dědečka. Je to jeho příjmení. Bylo to způsob rozlišení toho, co dělám jako Mackenzie Scott od toho, co dělám jako umělec. Není to super zajímavé. Jsem překvapená, že se lidé stále ptají na tu otázku.

VMP: David Bowie také nedostal otázku, „Proč nevystupuješ pod svým skutečným jménem“ pořád, víš?

MS: Je zajímavé, že se na to stále lidé ptají. A že by to nemělo jen takové smysl pro lidi, proč bych chtěla vystupovat pod jiným jménem. Stále odpovídám na tu otázku pokaždé, když se objeví. (smích).

VMP: OK, poslední otázka. Jaký je nejlépe možný scénář pro Torres ve zbytku roku 2015?

MS: Nejlepší scénář je, že pojedu turné s mojí kapelou celý rok. Ráda bych se dostala do zahraničí a zahrála na místech, kde jsem ještě nehrála. To je skutečně všechno, co mám v hledáčku v tuto chvíli. A možná začnu psát a přemýšlet o mém dalším albu.

Andrew Winistorfer se jednou snažil definovat „indie“ a nikdy se z toho nevzpamatoval. Je na Twitteru na @thestorfer.