Referral code for up to $80 off applied at checkout

Fuzzy Feelings od Camp Cope

Na „Běhání s hurikánem“ se ostré hrany kapely měkce spojily s romantikou

Dne March 23, 2022
Foto od Nicka Mckka
Když přijme náš hovor na Zoomu, Georgia Maq si měří teplotu: Na oddělení, kde pracuje, právě došlo k vypuknutí COVID-19. Nevypadá příliš znepokojeně, ale také se chystá na test — ráda by si ho dělala každý den, pokud by to pomohlo.

Maq a její spoluhráčky z Camp Cope, Kelly-Dawn Hellmrich a Sarah "Thomo" Thompson, byly během pandemie velmi otevřené, prosazovaly očkování a bezpečnostní opatření ve své vlasti Austrálii, a dlouho předtím také: Odsoudily nedostatek ženského obsazení na festivalech a před každým koncertem zdůrazňují původní zemi, na jejímž území vystupují. Jako ženy to přitáhlo určité přídavná jména: hlučné, odvážné, naštvané. A na svých prvních dvou albech byl punkový styl Camp Cope s některými z těchto popisů v souladu.

Třetí album kapely, Running with the Hurricane, má jemnější přístup. Uvolněné a romantické, směřuje k country hudbě, do které se Maq v poslední době zamilovala, ale ne bez určité zábavné drsnosti v mixu. O videohovoru jsme si povídaly o ošetřovatelství, rostoucí sebevědomí kapely a její poslední lásce, mírně ztížené kvůli zpoždění Austrálie — vlastními slovy Maq — „špatný internet.“

Tento rozhovor byl editován pro délku a jasnost.

VMP: Právě jste mluvila o své práci jako ošetřovatelka. Vím, že jste pracovala během této pandemie: Jaké byly poslední dva roky?

Georgia Maq: Opravu těžké. Těžké a frustrující, když se lidé nenechají očkovat. Hloupí, kurva, kokotci. Moje práce je velmi těžká a vyčerpávající, ale miluji ji, a kdybych ji neměla ráda, nedělala bych ji. Ráda cítím, že jsem lidem pomohla a udělala dobré věci, když končím práci na den. Miluji svou práci, ale je to velmi, velmi těžké a psychicky vyčerpávající. Doslova nemám čas na nic jiného než práci, a to je všechno.

Když nahráváte album, je to útěcha od ošetřovatelství, nebo je to spíš další práce?

Vlastně skoro každý den, když jsme nahrávali desku, jsem pracovala. Jsem psychopat a nemohu přestat. Nikdy se nezastavím. Ale říkala jsem si: No, mám tuto povinnost. Samozřejmě musíme nahrát album, ale také mám tuto povinnost vůči své komunitě, pracovat a očkovat a tak dále. Takže jsem tehdy pracovala na očkování. Teď už ne, teď jsem jen na oddělení.

Změnil COVID směr, kterým se album mohlo ubírat? Vím, že jste na něm pracovaly [v roce 2019], než jste měly pauzu.

Dalo mi to mnohem více času na přemýšlení o tom, co chci a jak to chci. Mám pocit, že jsem mnohem sebevědomější, než jsem byla, řekněme, před pár lety.

Při příchodu do alba, co bylo pro vás zásadní?

Poslouchala jsem hodně Florence and the Machine a hodně Jasona Isbella a 400 Unit. Miluji country hudbu. ... Já a má láska jsme si navzájem vytvořili tyto opravdu trapné playlisty — roztomilé — a všechny jeho písničky jsou skladby, o kterých jsem v životě neslyšela, všechny jsou to elektronické SoundCloud soft boy, kurva Midwest emo, a moje byla jako [výše posazené] country hudba!

Jde o zamilovanosti a mám pocit, že Running with the Hurricane je zatím nejromantičtější album Camp Cope.

Myslím si to taky! Kromě písně “Jealous.” Myslím, že je to velmi, jako já pateticky říkám, [zpívá v žertu] „Mám depresi a už se za to nebojím říkat, ale neřeknu to tobě, prostě napíšu píseň o tom a, doufám, ty na to přijdeš a bude to opravdu romantické.”

Existuje důvod, proč se album ubíralo tímto směrem?

Celé [album], je to jen já, a velká část mého života je mít zamilovanosti na lidi. Jsem velká beznadějná romantik a hodně romantizuji. Myslím, že toto album je o tom, že se nebojím říct to, protože dříve jsem si říkala, "Ach, nemá žádnou sílu mít zamilovanost na někoho. Ach, je to tak patetické, tak zranitelné, a nesnáším být zranitelná." Ale také, být zranitelný je dobré. Jenže jsem nebyla zranitelná romanticky — a stále nemám ráda, když lidé vědí, že mám romantické city nebo že vůbec mám sex. Nemám ráda, když lidé to ví, je to pro mě divné. Když ve skutečnosti, láska ovládá můj život.

Miluji lásku. Mám pocit, že jsem vždy na někoho zamilovaná. Jako právě teď, moje zamilovanost, je tak krásná. Je jen tak obyčejný — nebo, ne obyčejný, má rád Midwest emo. Je to jen kluk, který pracuje v IT, a nepotkali jsme se přes Tinder nebo tak. Bylo to velmi organické. Potkali jsme se přes společného přítele. A každou sekundu dne se bojím, že přestane mít rád mě,normálně, ale myslím, že to znamená, že ho mám ráda.

Myslím, že to je dobrý znak.

Dobré znamení, protože byly nějaké lidi, u kterých se cítím tak bez zájmu. Jsem jako, „Ach, pokud mě nemáš ráda, tak mi to je opravdu jedno, nemám co ztratit, whatever.” U tohoto jsem jako, „Ach, kurva.”

Nevím, jak to vůbec souvisí s albem. Ale děkuji, že jsi mi dovolila mluvit o své zamilovanosti. To je to, co dělám, obvolávám se s nějakým člověkem. Jsem si jako, “Budu o tobě mluvit v rozhovoru s Vinyl Me, Please.” Kurva psychotické.

Je to upřímné a nadšené, a to jsou dvě slova, která používám pro sebe celý čas, takže to chápu.

Od upřímného člověka. [Žertovně] "Importance of Being Earnest" od Oscara Wildea.

Protože toto album je tak romantické, nemá stejné názory a takovou drsnost jako předchozí, a zajímá mě, zda to bylo vědomé rozhodnutí.

Prostě se to stalo. Neplánuji cíleně psát věci. Nemyslím si, že bych mohla psát pro účel mimo „to je přesně to, co cítím v tomto okamžiku svého života.“ Hněv a podobné věci už pominuly, jako na How to Socialise [& Make Friends], a to už mám za sebou.

Zmínila jsi, že jsi autorka písniček, ale také jsi se naučila produkovat jak pro [tvé sólové album z roku 2019] Pleaser tak pro toto album.

Pleaser mě hodně naučil, abych si říkala, „To je jak chci, aby to vypadalo.” Jen jsem měla velmi jasnou vizi pro [Running with the Hurricane], přesně jsem věděla, co chci, přesně jsem věděla, jak to chci, aby to znělo. S trumpetovým sólem v "One Wink at a Time" jsem byla prostě jako, “OK, Shauna [Boyle, z Cable Ties], můžeš jen zrcadlit vokální linku a hrát to tady? A to je tam, kde to chci mít.” A pak s Courtney [Barnett], přišla a já jsem byla jako, “OK, uděláš tu malou gradaci tady. Nevím, co uděláš, ale udělej malou gradaci. A pak to budeš odehrávat z celého pohledu.” Takže jsem všechno režírovala. A [moje spoluhráčky] Kelly [Dawn-Helmrich] a [Sarah “Thomo” Thompson] se prostě posadily a nechaly mě to udělat. Doslova tam seděly na telefonu. Tak je miluji, byly prostě jako, “Ne, ne, dělej, co chceš. Dělej, co chceš.” A já jsem byla jako, “OK, budu toho litovat,” ale myslím, že album dopadlo opravdu dobře, protože jsem měla pocit, že vím, co chci.

Byly některé písničky obzvlášť těžké nebo důležité pro tebe z pohledu produkce nebo tvorby?

Měla jsem velmi silnou představu o “Sing Your Heart Out.” A mám pocit, že se to téměř podařilo. Žádná z písní pro mě není dokonalá, protože je slyším trochu jinak, než jak byly vydány. Ale dostala jsem se tak blízko, jak jsem mohla, a věděla jsem, že na konci “Sing Your Heart Out” chci, aby to byla tato velká exploze.

V tiskových materiálech říkáte, že toto album je o tom, jak jste „přežili druhou stranu,“ zatímco How to Socialise bylo o tom být „v tom nejdůležitějším.“ Ale to mě přivádí k zamyšlení, co „to nejtěžší“ bylo.

Poslední pár let jsme toho spolu zažili hodně, od tisku, a pak s Me Too, a mám pocit, že jsme se dostali přes opravdu těžké období našeho života spolu. Tohle je my na druhé straně, opravdu. Všichni máme těžké časy. Prošli jsme těžkým obdobím společně a bylo krásné, že jsme to mohli udělat spolu. Přátelství. Miluji přátelství.

Jak se vaše vztahy s Kelly a Sarah vyvinuly od doby, kdy jste nahrávaly stejnojmenné album?

Známe se mnohem více a jsme mnohem blíž. Myslím, že to je prostě časem a zkušeností, a procházením věcmi společně a společným turné. To přispívá k tomu, kde jsme teď. Víš, jak když někoho miluješ, prostě je přijmeš přesně takové, jací jsou? Mám pocit, že přesně vím, jaké jsou Kelly a Thomo, a můžeš očekávat jen tolik, kolik víš, že mohou dát.

Tak velká část Running with the Hurricanespočívala na seberozumění, objevování sebe sama. Při psaní jsi dospěla k nějakým závěrům o sobě?

Nevím ... Jen jsem psala písničky v průběhu let a vybrala jsem ty nejlepší. Myslím, že si lidé myslí, že jsme velmi naštvaní, konfrontační lidé, protože takové bylo poslední album, a to jsme tak museli být. Ale lidé si neuvědomují, jak vtipní a lehcí vlastně jsme. Očekávají, že budeme určitého typu kvůli obsahu písní z posledního alba. Myslím, že pro hněv je určitě vždy místo; v té době v mém životě bylo rozhodně místo pro hněv. Ale teď už to mám za sebou, hotovo. Cítila jsem hněv, prožila jsem to, přijala jsem to, pustila jsem to, hotovo, jdu koupit další fázi.

Chceš něco dodat?

Chci, aby se lidem album líbilo a doufám, že se lidé nechají očkovat. Nechte se očkovat, abyste nás mohli vidět, ale také abyste ochránili svou komunitu. Buďte v bezpečí a noste opalovací krém.

Sdílet tento článek email icon
Profile Picture of Caitlin Wolper
Caitlin Wolper

Caitlin Wolper is a writer whose work has appeared in Rolling Stone, Vulture, Slate, MTV News, Teen Vogue, and more. Her first poetry chapbook, Ordering Coffee in Tel Aviv, was published in October by Finishing Line Press. She shares her music and poetry thoughts (with a bevy of exclamation points, and mostly lowercase) at @CaitlinWolper.

Připojte se k klubu!

Připojte se nyní, začíná na $44
Nákupní košík

Váš košík je momentálně prázdný.

Pokračovat v prohlížení
Podobné desky
Ostatní zákazníci zakoupili

Doprava zdarma pro členy Icon Doprava zdarma pro členy
Bezpečné a zabezpečené placení Icon Bezpečné a zabezpečené placení
Mezinárodní doprava Icon Mezinárodní doprava
Záruka kvality Icon Záruka kvality