Každý týden vám říkáme o albu, o kterém si myslíme, že byste mu měli věnovat čas. Tímto týdnem je album lately I feel EVERYTHING, nové album od WILLOW.
Na jedné straně pop punk — a Velké Pocity, které vyvolává — mohou působit jako konečné zhýralosti. Zvlášť pokud jste dospívali během vrcholu pop punku a emo boomu na počátku 00. let, samotné šepoty pop melodií přes power akordy by mohly způsobit, že se vaše kosti zatřesou při vzpomínkách na váš vlastní nekontrolovaný teenagerský hněv. Ale co když ten zvuk, a ten hněv, vyrostl s vámi? A ještě více, co když byly ty Velké Pocity naprosto oprávněné? Uprostřed většího oživení pop-punku se WILLOW a Travis Barker z blink-182 spojili, aby tento žánr dospěl na lately I feel EVERYTHING, v extrémním odklonu pro 20letou umělkyni.
„Myslím, že se děje spousta věcí sociálně a politicky, a myslím, že lidé chtějí jen křičet a hromžit a vyjadřovat se, protože toto období v životě a v Americe a na Zemi není snadné, a je to velmi, velmi chaotické a podezřelé,“ řekla Willow Smith pro Nylon o oživení pop-punku. „Myslím, že lidé chtějí jen žít a bavit se a necítit, že se vždy blíží konec světa.“
Královna pop-punku Avril Lavigne, významný spolupracovník na skladbě “G R O W” a raný formativní vliv pro WILLOW, stručně dodala: „Žánr vždy dává hlas dětem, které měly být celou svou životou zticha, a nejsem překvapená, že došlo k oživení.“ A i když, samozřejmě, v pop punku je dost trademarkové přímočaré bezradnosti (včetně 36-sekundového interludu “F--K You”), obsah je daleko od jednoduchého teenagerského hněvu. Společný track Lavigne a Willow infuzuje Smithovu dlouholetou spiritualitu: „Dělala jsem na sobě, uzdravovala se / Pořád mám prostor pro růst,“ zpívají. Emoční zralost je bohatá i jinde, jako na rychlém a lehkém tracku “Gaslight”, kde WILLOW zpívá: “Zhasila jsem plynové světlo, teď cítím jiný způsob / Jen se budu milovat místo toho.”
I když se album může zachytit v některých klasických nástrahách žánru, jako jsou přehnané texty (“Myslím, že žijeme v labyrintu / Který byl vytvořen mou myslí”) nebo občas předvídatelné aranžmá, je těžké je kritizovat za to, že se na ně spolehnou. A více než to kompenzuje úspornějšími a žánrově vyvíjejícími okamžiky, jako je vynikající “XTRA” s Tierra Whack nebo metalem ovlivněné “Come Home.” Kromě toho, pokud je jedno, co WILLOW a její různí spolupracovníci umožňují v rámci lately I feel EVERYTHING, je to povolení jít dál a cítit to v jeho celistvosti, jak to bude nutné. A jako černá a queer umělkyně, která vyrůstala s obdivem k pop punku, se Smith snaží vymezit ten prostor pro cítění pro posluchače, kteří možná neměli vždy jednoduchý přístup k tomu nebo neviděli sami sebe odražené v tom.
„Chci, aby všechny černé dívky, které byly ve škole šikanovány za to, že mají rády punk a metal, a za to, že se snažily si trvalit vlasy a přehazovaly je na stranu a dělaly všechny tyto věci — jsem tu pro ně a chci, aby se cítily viděné a chtěla, aby se cítily slyšené,“ sdílela také Smith Nylon. „To je mé konečné poselství.”
Amileah Sutliff je spisovatelka, editorka a kreativní producentka se sídlem v New Yorku a editorka knihy Nejlepší prodejny desek ve Spojených státech.