Česká Beatles Tribute Kapela, Která Se Snaží Hrát Beatles Alba, Která Nikdy Nebyla Hraná Naživo

Před nedávným koncertem v Amersfoortu, Vinyl Me, Please hovořil s Bartem van Poppellem, basovým kytaristou, klávesistou a především hudebním ředitelem skupiny The Analogues. Setkáváme se s Bartem krátce před tím, než musí jít na pódium v De Flint, divadle v nizozemském městě Amersfoort. Koncert je součástí turné skupiny Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band Tour, které začalo loni v říjnu a zahrnuje více než třicet vystoupení po celé Nizozemsku. Toto turné označuje druhý Beatlesův album, které byla skupina přenesla na pódium. Prvním byla Magical Mystery Tour z roku 1967, která obsahovala písně z třetího filmu Beatles a několik hitových singlů, jako “Hello, Goodbye,” “Strawberry Fields Forever” a “All You Need Is Love,” mezi dalšími.

Poprvé jsem je viděl na začátku roku 2016 ve svém rodném městě. Když kvintet, podporovaný čtyřmi dechovými hudebníky a tolika hráči na strunné nástroje, začal své vystoupení s “Magical Mystery Tour,” zavřel jsem oči a slyšel jsem kapelu, kterou jsem si už přijímal, že nikdy neuslyším. Zkušenost musela být pro samotného van Poppella, fanouška Beatles od jeho raného věku, poněkud podobná. “Pamatuji, jak jsem poprvé poslouchal Beatles, když mi bylo osm,” vypráví mi v Amersfoortu, půl hodiny před koncertem. “Chlapec vedle měl o tři roky víc než já. Získal první singly Beatles, které byly vydány v Nizozemsku. V té době prostě nebylo nic jiného podobného.”

Van Poppel se dal hrát v a psát pro širokou škálu kapel, ale nikdy se mu nepodařilo zbavit se preference pro '60. Mezi projekty Van Poppella byla kapela nazvaná Tambourine, ve které basový kytarista hrál vedle současného kytaristy The Analogues, Jaca Bica. Když se Holanďan přestal hrát asi před 13 lety, zapojil se do obchodu s komerční hudbou. Jak se vintage zvuky právě dostaly do mainstreamu, práce vedla Van Poppella k vytváření zvukových napodobenin písní, na které si jeho zaměstnavatelé nemohli dovolit mít originální nahrávky. Tato práce se ukázala být dokonalým úvodem k projektu, do kterého se Van Poppel brzy zapojí. Před třemi lety se na něj obrátil bohatý muzikant Fred Gehring, který chtěl vyměnit své místo v představenstvu Tommy Hilfiger za bubny. V roce 2013 opustil svou práci v nadnárodní oděvní společnosti a rozhodl se následovat svůj sen hrát své milované písně Beatles na pódiu. S pomocí Van Poppela, výše zmíněného Jaca Bica a renomovaných nizozemských hudebníků Diederika Nomdena a Jana van der Meije se mu to podařilo splnit.

“Od začátku bylo jasné, že se nestaneme kapelou, která pořádá oblečené večírky,” vysvětluje Van Poppel. “Kapely, které to dělají, jsou dost zábavné, ale to prostě není něco, co nás osobně zajímá. Musí to být o hudbě. Kromě toho nevypadáme vůbec jako Beatles, takže bychom v tom byli hrozní.” Naštěstí The Analogues brzy zjistili, v čem jsou dobří. V ambiciózním pokusu co nejvíce napodobit zvuk Beatles začal Van Poppel surfovat na eBay a shromažďovat nástroje, zesilovače a efekty, které byly přesně stejného typu, jako které Beatles používali v roce 1967. Kapela nakonec proměnila své studio, kde Van Poppel píše jejich aranžmá (noty neexistují) a zkouší, na jakýsi muzeum, kde se nachází mimo jiné Gretsch Country Gentlemen (oblíbená kytara George Harrisona), bubny Ludwig Black Oyster Pearl a řada kytar Rickenbacker, Wurlitzer piano (s Hohner pianetem mají dokonce “piano pro chudé”) a Vox zesilovače. “Už moc věcí, které hledáme, není,” chlubí se Van Poppel s úsměvem. Tento mozek má hrdost na sbírku The Analogues, a to oprávněně. Nejvíce pyšný je na clavioline, mellotron a dva organy Lowrey Heritage deluxe DSO 1, které se kapela podařilo získat. “Lowreys jsou typ orgánu, kterých nebylo vyrobeno mnoho, ale Beatles měli jedno v Abbey Road Studios. Používali ho například pro slavný úvod “Lucy In The Sky With Diamonds.” Podařilo se mi koupit jeden na aukci ve Spojených státech za počáteční nabídku 195 dolarů. Poté musel být dopraven do Nizozemska k důkladné rekonstrukci. Když jsem konečně našel někoho, kdo to mohl udělat, našel uvnitř orgánu dvě hnízda myší.”

Organ byl opraven právě včas, protože kapela začala svoje Sgt. Pepper’s Tour loni, album, na kterém hraje Lowrey centrální roli. Toto album je výjimečné, i v diskografii britské kapely, ví Van Poppel. “Značilo to takový zvrat pro ně. Před několika lety přestali hrát naživo, takže v nahrávacím studiu mohli dělat prakticky to, co chtěli. To nezměnilo jen Beatles, ale změnilo to popovou hudbu jako celek. Žádné album – dokonce ani Pet Sounds od Beach Boys, které bylo vydáno o rok dříve – nikdy neudělalo takový dopad.” Z tohoto důvodu je jejich volba hrát alba, která Beatles nikdy neprovedli naživo, výzvou. “Zjevně posloucháme desky hodně, ale i během turné se neustále dělají změny,” vysvětluje Bart. Jedním z nejtěžších prvků nejsložitější desky Beatles zůstává hraní zpětně, což se někdy ukázalo jako nemožné, i pro The Analogues. “V některých případech jsme udělali vlastní nahrávky určitých částí písní, které pak během našich živých vystoupení hrajeme pozpátku. V jiných případech náš kytarista Jan dokáže skutečně nahrávat riffy potichu předem v písni a hrát je pozpátku pomocí pedálu.”

Pro jednu z písní na Sgt. Pepper’s se The Analogues vypravili na pouť do Abbey Road Studios v Londýně. Holanďané se tam vydali, aby nahráli svou verzi písně “A Day In The Life,” legendární závěrečné skladby alba. Crescendo na konci písně bylo původně hráno s 160 hudebníky, což je pro The Analogues samozřejmě nemožné reprodukovat noc co noc. Takže kapela vzala svůj vlastní orchestr do místnosti, kde John, Paul, George a Ringo kdysi nahráli originál, a nahráli skladbu s pomocí několika místních hudebníků. Na živých vystoupeních se nahrávka hraje na pozadí, zatímco orchestr hraje dohromady s ní. “Zjevně to pro nás bylo nesmírně vzrušující zkušenost nahrát v Abbey Road. Je to pro nás posvátná země a pro všechny fanoušky Beatles.”

Tato kombinace kvality a kvantity umožnila The Analogues stát se jednou z nejrespektovanějších tribute kapel Beatles v Evropě během pouhých tří let. Největší kompliment, který van Poppel a jeho kolegové dosud dostali, přišel od Geoffa Emericka, zvukového inženýra nahrávacího studia, který pracoval s Beatles na Revolver, Sgt. Pepper’s, White Album a Abbey Road. Když prvníkrát narazil na The Analogues online, věřil, že kapela ukradla vzorky z originálních písní a hráli k nim. Emerick sám komentoval kapelu v jednom hodinovém dokumentu, který byl vysílán 1. června 2017 na nizozemské národní televizi. Úryvky z tohoto dokumentu jsou nyní používány v živých vystoupeních The Analogues *Sgt. Pepper*.

Kromě toho kapela hrála nejen v Nizozemsku, ale také ve Velké Británii a Německu (s Hamburgem, který je samozřejmě speciální destinací). 1. června, kdy Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band oslaví padesátku, jsou The Analogues ústředním bodem nizozemských oslav, které se uskuteční v Ziggo Dome, která má kapacitu 17 000, což je největší hudební místo v zemi. Mezitím si Van Poppel váží skutečnosti, že se The Analogues podařilo přitáhnout k sobě i mladší lidi, jako jsem já, a tím pádem také k Beatles. “Moc rádi vidíme, jak rodiče a dokonce i prarodiče přivádějí děti a mladé lidi na naše koncerty. Je to znamení, že Beatles budou žít navždy.”

Pro mnohem více informací, například o nástrojích, které The Analogues shromáždili, určitě navštivte jejich oficiální webovou stránku.