Těmito dny se tady nacházejí vzdálené hory. Jednodušší pravdy. Skryté těsně nad tmou, jako nejhlubší termální modř. Pěstováno jemně, ruce opatrné, jako láskyplné tělo. Pak tiše napůl zapomenuté, jako evropské souhlásky.
\nA tyto hodiny jsou denní sny shromážděné včelami, zachycené v obrázcích a přišité k našim švům. To jsou hlasy v naší hlavě a náš neomluvitelný pád. Svatost absence a portréty na zdi. Chvilkové meteory přecházejícího křiku z aut. Atmosféra štěstí proti naprosté prázdnotě. Náš tichý odpor proti nějakému vzdálenému umírajícímu světlu. Naše modlitby stále pulsují potichu na sbíhající se přílivové vlně noci.
\n