Kapela ve vaší mysli: Objevování velikosti Little River Band

Před více než rokem jsem vytáhl jasně fialovou desku s dvojitým přebalem z bezplatného koše v mediálním megastoru, který pravidelně navštěvuji. Ta deska byla The Hit List: 22 of 1982’s Best Hits, kompilace skladeb vydaná společností K-TEL, mezinárodní firmou známou z TV. Na zadní straně jsem poznal jen pár umělců – Tommy Tutone, Aretha Franklin, The Police – ale stále jsem měl pocit: „jednoho člověka odpad, druhého poklad.“ Už tehdy jsem věděl, že tu desku si vezmu domů, ale pro jistotu jsem vytáhl LP z obalu a zjistil, že jsou ve fantastickém stavu. Tato deska vypadala, jako by se téměř nikdy předtím nehrála.

Ukázalo se, že ten dvojitý LP, který někdo nechal v bezplatném koši, byl naprostý klenot. Obsahoval hity, které jsem slýchal celý život, ačkoli jsem nikdy nevěděl, kdo je hraje. Také mě představil fantastickým skladbám, které jsem nikdy předtím neslyšel, od umělců jako .38 Special, Hall & Oates, Commodores a The Gap Band. Ale nejdůležitější bylo, že na straně D mezi Rickem Springfieldem a Air Supply se skrývala malá groove skladba zvaná „Man on Your Mind“ od Little River Band.

V následujících dnech a týdnech jsem hrál „Man on Your Mind“ tak často (a na tak vysoké decibely), že když moje žena slyšela úvodní 4/4 bicí údery chrámovými reproduktory, povzdychla si a polovičně žertem říkala, „Zase tahle?“

Ano, zase tahle.

Něco mě na „Man on Your Mind“ od prvního poslechy zaujalo jako totálně filmového a vizuálního. Hodilo by se to jako úvodní skladba k filmu o mafii v New Yorku od Scorseseho. Mělo to zvuk, který byl předurčen k použití ve filmu, zatímco někdo drsný v slunečních brýlích a sportovní bundě kráčí po obrazovce a něco nelegálního a zároveň úžasného dělá. Ten obrovský, jednoduchý, přímý rytmus; ta hladká, klouzavá basová linka; ten líný, bezstarostný kytarový rif, který jako by říkal: „Hej, vím, že jsem děsně cool, ale nedělám z toho vědu.“

Takže prostě kdo, potřeboval jsem vědět, byl tenhle Little River Band, a proč jsem o nich nikdy neslyšel? Jednoduchá odpověď na „kdo“ je, že to byli skupina bílých chlapíků s nadýchanými vlasy, kteří dělali super elegantní soft-rock v sedmdesátých a osmdesátých letech (...a devadesátých, 2000‘s a dělají ho dodnes).

Little River Band se původně jmenovali Mississippi a byli formováni v Melbourne v Austrálii v roce 1975 jako jakýsi supergrup, zahrnující hudebníky, kteří měli předchozí úspěch v jiných australských kapelách. Někteří je popisovali jako „harmonický rock“ a nebyli by mimo mísu ve stejném stylovém táboře jako kapely jako Boston nebo Kansas. Jedním z jejich cílů při vzniku bylo dostat se na americké rádio psaním písní se silným vokálním zaměřením, zahrnujících čtyř nebo pětihlasé harmonie s melodickými, nepříliš těžkými kytarami a chytlavými postupy. Prošli více než třiceti personálními změnami během své více než 40 leté kariéry, takže se neodvažuji vám tu vyjmenovat neznámá jména, ale obecně lze říct, že nejprominentnější práci kapely napsali buď Graeham Goble nebo Glenn Shorrock s častými příspěvky od Beeba Birtlese a Davida Briggse.

Celkem vydali Little River Band sedmnáct studiových alb (zatím) a několik živých záznamů, takže kvůli úspoře času a slovního počtu se zde zaměřím především na některé výběry z jejich první kompilace, jednoduše nazvané Greatest Hits (1982). To byl první ze samostatných titulů kapely, které jsem si koupil a poskytuje dobrý přehled jejich rané kariéry.

Pamatujete si na ten (ne tak pamětihodný) buddy-cop film The Other Guys (2010) s Willem Ferrellem a Markem Wahlbergem? Je tam scéna, kde Ferrellova postava poslouchá CD v autě a Wahlberg vyhazuje disk z okna. Skladba, kterou poslouchali, je „Reminiscing“ a později se ukáže, že Ferrellova postava má vždy šest identických CD Little River Band v měniči. „Reminiscing“ je jedna z těch skladeb, která možná okamžitě vyvolá pocit, „Kde jsem to slyšel?“ Hodně míst, pravděpodobně. Dosáhla #3 na Billboard v roce 1978 a byla nejvýše umístěnou písní LRB v USA, později oceněnou BMI Five Million-Air award za pět milionů přehrání v rádiu – nejvyšší ocenění vůbec pro australskou popovou píseň. Byla licencována do příliš mnoha filmů a TV pořadů na to, aby zde byly zmíněny, a byla pokryta řadou prominentních umělců, včetně k.d. lang a Barry Manilow. Podle biografie Alberta Goldmana The Lives of John Lennon, Lennon ji považoval za jednu ze svých oblíbených písní. Je to prostě skvělá píseň s dokonalým aranžmá nástrojů, které inspiruje nekontrolovatelné kymácení hlavou a air-drumming.

Zmiňovaná „Man on Your Mind“ je mezi dvanácti skladbami na Greatest Hits, a pozoruhodně, ona a další dvě písně, „The Night Owls“ a „Take It Easy on Me,“ byly produkovány pozdním Georgem Martinem z Beatles (odpočívejte v pokoji, pane, a děkujeme za všechny vaše neuvěřitelné příspěvky do hudby). Martin pracoval se skupinou na jejich šestém studiovém albu, Time Exposure (1981), na kterém se objevily všechny tři výše zmíněné písně. Zřejmě měl ucho pro to, co se hodilo pro rádio.

„Lonesome Loser“ zahajuje stranu B oslnivou pětihlasovou harmonií, jedno z mnoha vystoupení dokazujících, že LRB patří mezi velké vokální kapely jako Queen, Beach Boys, a Eagles. Tato píseň byla původně prvním trackem na First Under the Wire (1978), jejich pátém albu a jediném top ten albu v USA. Něco nevysvětlitelně inspirujícího na melodii navozuje představy vítězství, důležitosti a – pokud to není příliš velký úlet – tréninkových sekvencí ve sportovních filmech. 

„Take It Easy on Me“ měla být druhým singlem z alba Time Exposure a stala se zdrojem sporů mezi dvěma členy kapely. Když kapela nahrála píseň s Georgem Martinem, nahráli jak Glenn Shorrock, tak Wayne Nelson vlastní samostatné vokální verze pro track, aby se zjistilo, která verze je lepší. Martinův výběr padl na Nelsonovu verzi, protože Shorrock už měl hlavní zpěv na „The Night Owls“, což měl být hlavní singl alba. Shorrock prosazoval svou verzi a nakonec vyhrál, protože je to jeho hlas, který můžete slyšet na singlu (který dosáhl #10 na americkém Billboard Hot 100) a na albu. Alternativní verze skladby s Nelsonovými vokály byla vydána nakonec a lze ji najít na CD a digitálních verzích Greatest Hits, které bylo znovu vydáno s dalšími písněmi v roce 2000.

Greatest Hits zakončuje další skladba z First Under the Wire, klidná, dobrá balada plná pozitivní energie zvaná „Cool Change“, která dosáhla #10 na Billboard Hot 100, když byla vydána jako singl společností Capitol Records v roce 1980. V květnu 2001 ji Australasian Performing Rights Association zařadila mezi APRA Top 30 australských písní všech dob. Pokud byl Hit List kompilační deska oknem, pak bylo Greatest Hits dveřmi, které mi otevřely celou katalogovou hudbu od skvělé australské kapely, o níž jsem dříve nevěděl, že existuje. Koupil jsem si další desky od Little River Band po zamilování se do Greatest Hits a nebyl jsem zklamán; zbytek jejich knihovny je plný příliš mnoha skvělých skladeb na to, aby zde byly zmíněny, a stojí za to se do nich ponořit.

Takže, možná následujte moje kroky a začněte tím, že si poslechnete „Man on Your Mind“. Pokud vás ta skladba na nějaké úrovni osloví, čeká vás opravdová lahůdka.

Doctor Gaines je autor a editor žijící v Denveru, CO se svou manželkou a dcerou. Jeho debutový román, THE SHOT, byl vydán v říjnu 2015 Muzzleland Press. Píše neužitečné, ale občas zábavné věci na @DoctorGaines.